- 1962
- Šintó musó rjú cvičil od roku 1982 pod vedením Christophera Sanmugama a od roku 1983 jako student Pascala Kriegera
- šodan (1985), v roce 1988 byl jmenován učitelem IJF
- jondan a oku-iri (1994), šomokuroku (1997), gomokuroku (2004), menkjo kaiden (2011)
- mezi lety 2002–2019 vyučoval v České republice
- v roce 2021 ukončil výuku
Fred od 14 let cvičil Kjokušin karate (1976) ve škole „Shin Bu Ken Budo“, kterou vedl Jan Kallenbach (bývalý mistr Evropy v karate). V roce 1979 získal Fred v této disciplíně šodan a v roce 1982 nidan.
V průběhu svého karatistického tréninku se seznámil s bó (dlouhou tyčí) a džó. V roce 1980 navštívila Evropu japonská skupina, kterou vedli senseiové Risuke Otake, Cunemori Kaminoda a Donn F. Draeger. Skupina přijala pozvání pana Kallenbacha do Nizozemska, kde představili své disciplíny – Katori šintó ryu (Otake sensei a jeho žáci) a Šintó musó rjú (Kaminoda sensei a Draeger sensei). Právě tam se Fred seznámil s džódó Šintó musó rjú a absolvoval svou první lekci s džó.
O dva roky později (1982) přijel do Nizozemska Christopher Sanmugam z Malajsie – pokročilý džódóka a žák Draegera senseie – a během svého pobytu vyučoval džó v dódžó pana Kallenbacha. Fred navštěvoval jeho kurzy tak často, jak to jen šlo, a pomáhal mu s výukou v dalších místech po celém Nizozemsku.
Na konci svého pobytu v Nizozemsku odcestoval Christopher do Švédska, aby navštívil pana McDonagha, blízkého přítele senseie Kallenbacha. Fred ho následoval, sponzorován svým dódžó, a po dobu dvou týdnů denně trénoval s Christopherem a několika dalšími švédskými žáky, kde se seznámil s Michaelem Söderkvistem, který má na starosti džódó (FEJ/Seirjúkai) ve Švédsku. Po návratu do Nizozemska mu pan Kallenbach pomohl zorganizovat cvičení džódó a začal učit.
Fred se seznámil s Pascalem Kriegerem v roce 1983, kterého pan Kallenbach pozval na SBK budó gaššuku v nizozemském Vierhoutenu. Téhož roku se Fred zúčastnil prvního evropského letního gasshuku džódó, které pořádal Pascal Krieger v Le Brassus ve Švýcarsku. Od té doby až do konce svého aktivního cvičení Fred nevynechal ani jednu letní školu.
V roce 1985 složil Fred zkoušku na šodan během 3. mezinárodního džódó gaššuku v Penangu v Malajsii. V roce 1988 mu byla na udělena výuková licence IJF šoden (4. IJF džódó gaššuku v Le Brassus ve Švýcarsku). V průběhu 6. mezinárodního džódó gaššuku na Havaji (1994) složil Fred zkoušku na 4. dan a obdržel tradiční stupeň oku-iri. Právě tam se poprvé setkal se senseiem Cuneo Nišiokou. Nišioka sensei na Fredovo pozvání několikrát navštívil Nizozemsko.
Tradiční stupeň šomokuroku byl Fredovi udělen v německém Heidelbergu v roce 1997. V červenci 2000 obdržel certifikát IJF čúden (Columbus, Ohio). V srpnu 2004 obdržel na Evropském džódó gaššuku v italském Lignanu certifikát gomokuroku. A konečně v roce 2011 obdržel od Pascala Kriegera senseie nejvyšší učitelský certifikát menkjo kaiden (Kagami biraki, Cartigny ve Švýcarsku).
Fred vyučoval několikrát týdně v novém „Shin Shinbuken“ dódžó v Amsterdamu, vedl stáže v Groningenu, kde vychoval skupinu svých studentů, a několik let učil na centrální stáži v Almere. Na ní příležitostně participovala haarlemská skupina cvičící pod vedením senseie Keese Brugginka.
Fred Quant v letech 2002–2007 vedl dvakrát ročně semináře v České republice. Ty probíhaly od roku 2008 do roku 2019 jednou ročně – celkem 21 stáží včetně dvou, kdy se na výuce podíleli s Pascalem Kriegerem. Současně pomáhal přio cvičení maďarské skupině (od roku 2006 vedl stáž alespoň jednou ročně), několikrát učil na Slovensku, ve Francii a alespoň jednou v Itálii nebo Finsku. Naplánovaná stáž v ukrajinském Kyjivě nakonec neproběhla z důvodu koronavirové pandemie (po ní se Fred rozhodl ukončit aktivní cvičení, či spíše výuku). Jeho stáží u nás se účastnili čeští, maďarští, slověnští, ukrajinští i ruští džódisté cvičící v rámci FEJ, ale také jednotlivci z dalších zemí (Z.N.K.R. džódó), z Německa, Polska, Bulharska i odjinud a adepti dalších bojových umění.
Se všemi účastníky svých seminářů Fred cvičil a pracoval systematicky, poctivě a důsledně – vždy měl připravený program, který odpovídal jejich úrovni, pokaždé se snažil naučit je něco nového. Cvičil (a občas i cvičí) velice přesně, technicky a dynamicky, tím motivoval své žáky k dalšímu intenzivnímu studiu. Bez soustavné pomoci senseie Freda Quanta, jeho ochoty a vlídnosti by cvičení tradičního džódó u nás, ale i ve střední a východní Evropě nebylo tam, kde je dnes.
text: Patrik Orth (podle informací ze stránek Evropské federace džódó), foto: Sergej Amstibovskyj (stáž džódó v Praze 2019)